Mapa webu | Prohlášení o přístupnosti
Kronika, 13. a 14.8.2009
čtvrtek, 13. a 14. 8. 2009
Zápis z předposledního a posledního dne bohužel na táboře už nevznikl, proto ho doplním s odstupem pár let já. A snad tak ani neporuším pravidlo, že kroniku psaly pouze děti, protože v tom roce jsem byl jako poslední rok dětským účastníkem i já.
Celý den by se dal shrnout do čtyř slov: nečekané odhalení a úklid. Odhalili jsme totiž důvod, proč se na celém ostrově děly v těch minulých čtrnácti dnech všechny ti divné věci: nalezení Smithe na jiném místě, než jsme ztroskotali, proč byl oblečen, ač jsme již před tím našli jeho původní oblečení, kde se vzala ta truhla s tím vším užitečným vybavením, proč piráti tak náhle umřeli a bylo tak moje osvobození tak lehké, kdo nám pomohl s uzdravením Harberty a prostě odpovědi na všechny záhady, na které jsme narazili. Po strastiplné cestě, při které jsme museli prokázat celotáborovou spolupráci (třeba při přelézání lan, kterého jsme se nesměli dotknout), se před námi totiž vynořila ponorka. Ale nebyla to jen tak ledajaká ponorka, ale Nautilus. A z něj nevystoupil nikdo jiný, než starý kapitán Nemo. A od něj jsme zjistili, že to byl on, kdo nám celou dobu pomáhal, aby aspoň částečně odčinil své zlé skutky z mládí.
Pak se ale náhle otřásla země přímo pod našima nohama a dým, stoupající z jícnu sopky, stojíc uprostřed ostrova), nám dal jasné znamení, že sopka, stále ještě činná zničí celý ostrov a s ním zabije jistě i nás. A jak jsme nakonec dopadli? No jestli vás to zajímá, tak si vezměte knížku Tajuplný ostrov od Julesa Vernea a zjistěte to sami. My jsme každopádně přežili ve zdraví, uklidili tábořiště, provedli všechny tradiční rituály spojené s koncem tábora (jako třeba "kytička") a vyrazili směrem domů. Snad rodiče nebyli moc naštvaní z toho všeho špinavého oblečení, které jsme za ty dva týdny nastřádali
Jakub Liška
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Všechny dny